...huráááá proto, neb jsme se tam chystali už dlouho, vloni jsme si 3 dny na Portáškách moc užili a letos se to konečně podařilo:-). Počasí nám na rozdíl od loňského pobytu moc nepřálo, ale i tak to bylo kráááásné.
Krkonoše jsou prostě Krkonoše, láska mého srdce, s láskami mého srdce, Milanem, Adámkem a Matouškem, zkrátka náááádhera:-).
Jen ti naši psíci mi tam trošku chyběli....:-).
Toho času náš Aďa má "výtahománii" a "lanovkománii", tak jsme mu jeho přání splnili hned 4x, jeli jsme lanovkou z Portášek dolů do Úpy, z Pece pod Sněžkou na Růžohorky a z Janských Lázní na Černou Horu a zpět:-), docela slušné, ve dvou dnech, ne?;-), ale aby se neřeklo, tak i pěšky jsme chodili:-).
Naše kroky vedly, pro velký úspěch, téměř tam, co vloni (viz oboje fotky), příště se vydáme po nových trasách, ať ty Krkonoše objevíme trochu víc:-).
Tak snad zase za rok...nejpozději.
Tož Kérkonoše - Velká Úpa - Portášky.
neděle 12. srpna 2012
Focení:-)
Na konci června jsme absolvovali dvojí focení;-). kloučci potřebovali mít svůj cestovní doklad, tak jsme se elektronicky objednali do Říčan na městský úřad, kde nám hochy pěkně vyfotila na pas paní v okénku... no zážitek, ale dnes už pasy máme, hurá:-).
No a z úřadu jsme jeli do fajn ateliéru, kde jsme byli již po třetí (pány fotografy jsme objevili a vyzkoušeli na naší svatbě a pak jsme je využili, když byl Adam mimi a pak když mu byl rok), kde jsme se s naším novým přírůstkem Máťou nechali zvěčnit:-).
Malinká ochutnávka:
No a z úřadu jsme jeli do fajn ateliéru, kde jsme byli již po třetí (pány fotografy jsme objevili a vyzkoušeli na naší svatbě a pak jsme je využili, když byl Adam mimi a pak když mu byl rok), kde jsme se s naším novým přírůstkem Máťou nechali zvěčnit:-).
Malinká ochutnávka:
Pouť do Poříčí nad Sázavou
Málem bych se zapomněla zmínit o moc fajn výletě, pouti z Benešova do Poříčí.
Šlo nás dvacet farníků z hrusického kostela, pouť to byla již druhá v pořadí, vloni se nám to moc líbilo, tak jsme si tu letošní, po jiné trase, nemohli nechat ujít:-).
Den konání byl týden před křtinami, tedy 17.6.2012.
V ty dny bylo příšerné vedro, 32°C, plánovali jsme, že se kvůli malému, plně kojenému Matouškovi, zúčastníme jen části výletu, ale nakonec se počasí a všichni svatí smilovali, bylo pod mrakem a příjemných asi 23°C, tak jsme já, moje mamka, taťka, Aďa a Máťa zvládli celou pouť z Benešova přes Konopiště a Měsíční údolí až do Poříčí nad Sázavou, nějakých 11 km. Dětí bylo víc jak dospělých a všichni jsme to ušli:-).V Poříčí v místním malebném kostelíku nás čekala krásná mše svatá, pořádaná speciálně kvůli nám. Aďa byl tak utahaný, že usnul jedné moc fajn paní Aničce na klíně:-). Nejmladšími účastníky byli Matoušek a Anežka, která je ještě o víc jak měsíc mladší.
Už teď se těšíme na další pouť, zase za rok:-).
Šlo nás dvacet farníků z hrusického kostela, pouť to byla již druhá v pořadí, vloni se nám to moc líbilo, tak jsme si tu letošní, po jiné trase, nemohli nechat ujít:-).
Den konání byl týden před křtinami, tedy 17.6.2012.
V ty dny bylo příšerné vedro, 32°C, plánovali jsme, že se kvůli malému, plně kojenému Matouškovi, zúčastníme jen části výletu, ale nakonec se počasí a všichni svatí smilovali, bylo pod mrakem a příjemných asi 23°C, tak jsme já, moje mamka, taťka, Aďa a Máťa zvládli celou pouť z Benešova přes Konopiště a Měsíční údolí až do Poříčí nad Sázavou, nějakých 11 km. Dětí bylo víc jak dospělých a všichni jsme to ušli:-).V Poříčí v místním malebném kostelíku nás čekala krásná mše svatá, pořádaná speciálně kvůli nám. Aďa byl tak utahaný, že usnul jedné moc fajn paní Aničce na klíně:-). Nejmladšími účastníky byli Matoušek a Anežka, která je ještě o víc jak měsíc mladší.
Už teď se těšíme na další pouť, zase za rok:-).
Matouškovy křtiny
Neděle 24.6.2012 byla velkým dnem nejen pro nás, ale hlavně pro našeho Matouška:-).
V našem kostele v Hrusicích byl pokřtěný ještě s chlapečkem Tomáškem, který je o 5 týdnů starší než Máťa. Kloučky nám pokřtil Otec Ivan, který křtil i našeho Aďu (Aďa byl pokřtěný před třemi lety v kostele v Mnichovicích, to jsme ještě hrusický kostel neznali). Obřad probíhal během mše svaté, byl krásný, slavnostní a pro nás i symbolický, protože ten den, na svátek Jana, byla mše zasvěcena Janu Křtiteli, a my, ještě když jsme neznali datum křtu, vybrali jsme jméno Jan, po Milanovu dědečkovi (aby mu to nebylo líto, protože Aďa má křestní jméno také po Milanovu dědečkovi;-) ).
Měli jsme moc šikovného fotografa (poprosili jsme Petra, jednoho z místních farníků a on byl tak laskavý, že se toho úkolu ujal a fotil po celou dobu, mým i mamčiným foťákem, měl tedy dvojitý úkol...), tak máme krááásnou památku, děkujeme:-).
Byli jsme moc rádi, že se křtin zúčastnila naše drahá teta Jožinka, byla i na křtu Adámkově, tak nemohla chybět u Matouška.
A Adam, náš divoch, byl celou dobu pod dohledem dědy (mého taťky) a byl překvapivě moc hodný, nevyrušoval a neběhal za námi dopředu před oltář:-).
Poté jsme chvíli pobyli na faře s ostatním farníky, popovídalo se a pojedlo něco zákusků, pak jsme jeli domů na oběd a navečer naše pozvání na večeři přijal i Otec Ivan, tak jsme si hezky popovídali.
Byl to vydařený a moc pěkný den.
Tak máme doma Adama Františka a Matouše Jana:-). Zaplať Pán Bůh...
V našem kostele v Hrusicích byl pokřtěný ještě s chlapečkem Tomáškem, který je o 5 týdnů starší než Máťa. Kloučky nám pokřtil Otec Ivan, který křtil i našeho Aďu (Aďa byl pokřtěný před třemi lety v kostele v Mnichovicích, to jsme ještě hrusický kostel neznali). Obřad probíhal během mše svaté, byl krásný, slavnostní a pro nás i symbolický, protože ten den, na svátek Jana, byla mše zasvěcena Janu Křtiteli, a my, ještě když jsme neznali datum křtu, vybrali jsme jméno Jan, po Milanovu dědečkovi (aby mu to nebylo líto, protože Aďa má křestní jméno také po Milanovu dědečkovi;-) ).
Měli jsme moc šikovného fotografa (poprosili jsme Petra, jednoho z místních farníků a on byl tak laskavý, že se toho úkolu ujal a fotil po celou dobu, mým i mamčiným foťákem, měl tedy dvojitý úkol...), tak máme krááásnou památku, děkujeme:-).
Byli jsme moc rádi, že se křtin zúčastnila naše drahá teta Jožinka, byla i na křtu Adámkově, tak nemohla chybět u Matouška.
A Adam, náš divoch, byl celou dobu pod dohledem dědy (mého taťky) a byl překvapivě moc hodný, nevyrušoval a neběhal za námi dopředu před oltář:-).
Poté jsme chvíli pobyli na faře s ostatním farníky, popovídalo se a pojedlo něco zákusků, pak jsme jeli domů na oběd a navečer naše pozvání na večeři přijal i Otec Ivan, tak jsme si hezky popovídali.
Byl to vydařený a moc pěkný den.
Tak máme doma Adama Františka a Matouše Jana:-). Zaplať Pán Bůh...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)