Já jsem s pejskama jako každý den, když není moc vedro či neprší, vyrazila na polní cestu s Aďou a Melinka šla s námi, tedy vlastně jela na svém odrážedle. Dětičky i pejskové si to užívali do té doby, než chtěl Aďa kolo půjčit od Melinky. Meli na to, že nééé. A ne a ne a ne! I já jsem ji za Aďu poprosila, že jenom na chviličku... Nenene!
No tak Aďa chodil za ní (na zahradě má dvě motorky a tříkolku, ale vůbec ho to nebere...) a pak Meli slezla u mraveniště z kola, že dá mravenečkům cukřík. No a Aďa šup a už seděl na kolečku a měl hroznou radost, úplně celý zářil:-). No a já jsem Melince řekla, že můžeme zatím dát cukřík dalším mravenečkům (je zde asi 8 mravenišť) a Aďa jí za chvilinku kolo vrátí. Jenže to Meli nechtěla slyšet a rozbrečela se a byla k neutěšení...... no Aďa to vydržel na kole asi 4 minuty a pak kolo položil (ještě je na něj docela velké) a Melinka po něm hned skočila:-). No tak nakonec snad byla spokojenost na všech stranách.
Příště asi s sebou vezmeme i Aďovu motorku, aby mu to nebylo líto (i když to víc bylo líto asi mně, Aďa si z toho nic nedělal:-) ), jen doufám, že pak nepotáhnu pejsky na vodítkách (po ulici), Aďu na kšírech a ještě motorku v ruce...;-).
Žádné komentáře:
Okomentovat