Aďa chce na každé procházce vodit pejsky, tak mu půjčuju Fanynku, když s námi na kratší procházku jde, je hodná a klidná, tak nemám strach, že by ji Aďa neudržel:-). Na polní cestě ji pouštíme, tak se Aďa těší, až si ji zase povede po silnici cestou domů:-). Chtěl by vodit i Cargouška, ale podél plotů, kde jsou psi, mám s běloušem nevychovaným práci i já...:-), tak si Aďa ještě pár let počká...;-).
Předpověď počasí na odpoledne moc dobrá nebyla, slibovala přeháňky a bouřku... na kopečku se sešlo hodně místních, jedly se klobásky, pilo pivo a čekalo do půl deváté, než vatra vzplane... jen náš Aďa čekat nechtěl, chtěl ŤAPAT, ŤAPAT, ŤAPAT..., a tak jsem já, vždy připravena;-), vytáhla kšíry a už jsme ťapali... Aďa viděl starší děti, jak se honily a on prostě nemohl zůstat pozadu, jenže pustit ho samotného, to by buď byla srážka s jiným běhavým dítkem či bych ho musela sundavat z dřevěné pyramidy, která mu, i s čarodějnicí, moóóóóc učarovala... no hold to je to kouzlo té magické, Filipojakubské noci...
Aďa chtěl napodobovat ostatní dětičky, které si různě mezi běháním okolo pyramidy posedávaly na klády, které se nacházely okolo... Aďa chtěl taky, ale zalíbilo se mu sedat si na kraj klády (moc dozadu) a padat... tak byl za chvíli pěkně umouněný a měl z toho legraci... já ho furt zvedala, chechtajícího a rozdováděného, a když pak měl jít taťkovi Milanovi "za krk", aby viděl, bylo to zhola nemožné, pěkně se rozčiloval, že už nemůže běhat a dál pokračovat v té veliké legraci (né už tak veliké pro maminku...:-). To už se blížila půl devátá...
No a vatra vzplála, čarodějnice dlouho odolávala, jako by oheň od sebe odháněla...
Adámek byl vykulený a moc ho to zajímalo.
A pak se začala stahovat mračna, v té tmě se dala jen tušit, začalo se blýskat a hřmělo... tak jsme brzo kopeček i s obřím ohněm opustili... doma je doma... Aďa se dostal do postýlky v půl jedenácté, pozdní to hodině (po rychlé sprše a mlíčku) a ihned usnul ...:-).
Tak zase za rok...
Žádné komentáře:
Okomentovat