Aďa pusu nezavře ...

...né proto, že by stále jedl, teď zrovna má období, kdy moc dobře nebaští... ráno a večer pije moc rád mlíčko s Ječmínkem, vždy když dopije, kouká na zelené usazeniny na dně lahvičky a říká "sou tam ječmínky, Adámek má v muíčku zeueňušky..." :-) , ale v jogurtech je teď vybíravý, ty ovocné s velkými kousky ovoce nechce vůbec, po první lžičce říká "hotovo, už dost, nechceš...", tak do něj dostanu jen vanilkové tvarohy, probináčky a ovocné přesnídávky...  polévky miluje všechny, dnes dokonce baštil česnečku:-), ale maso s přílohou a zeleninkou sní tak z půlky.... sýry miluje, a taky piškotky, Safari sušenky a koko čoko... ale čoko má jen občas, třeba po plavání, když má výdej energie...:-) ( babička by mu dopřávala pořád a Aďa to ví moc dobře - když nechce papat, začne, že chce koko a já na to, že né, když nepapá a on na to, že "babička dá..." !!? ).

...tak abych se dostala k tomu, o čem jsem chtěla napsat (vidíš to Hani, já to taky beru přes ty Tatry;-), moc zdravím do Brna) :
Ve čtvrtek jsme měli s Milanem a Adámkem nabitý program, ráno důležité nákupy, pak po poledni na návštěvě u mojí tety a strejdy na Letné, pomoci a poradit  s notebookem a internetem, odkud poté Milan jel za kolegy do práce a já jsem se ještě zdržela. Aďa za celou tu dobu neusnul, i když jsme se o to snažily (já s tetou), pak už byl i protivný a mrzutý...
Navečer jsme se rozloučili a frčeli (já s Aďou) tramvají na Vltavskou na metro a metrem na Opatov, kde jsem měla auto...
-----------------------------------------------------------------------------
Malá vsuvka: Aďa, když na něj jde spaní, tak se tomu z neznámých důvodů brání buď pohybem (třeba doma vylézá z postýlky) či aspoň povídáním, když je v kočárku a nemůže utíkat... to pak už plácá páté přes deváté, ale prostě mluví a mluví a pusu nezavře...
-----------------------------------------------------------------------------
V metru jsem si sedla a kočárek s Aďou měla vedle sebe, po Aďově pravici seděla slečna a luštila křížovky a naproti ní pán s bekovkou na hlavě. Aďa seděl čelem do prostoru a sledoval cvrkot.... a mluvil a mluvil ...  " jedeme do tuneu, je tam tma, tady je sjetýuko, co děuá pani, děuá písy písy, pán má čepici, paní má nos, maminka má taky nos, pán taky, Adam má taky nos...  .....bába se ho uekua, na kouena kuekua, ty se bábo neuekej, babička je v Újezdě.... co má pani, co má... pán děuá hačí, pán néé, to není pán, to je pani..." (ale ten přistoupivší a sednuvší si byl pán, a tak Aďovi říkám, že je brebta a pán se hned ozval, že Aďa není brebta, že to zanalyzoval dobře podle pánových dlouhých vlasů... tak jsem se všichni, včetně slečny a pána v čepici, zasmáli...)  ... nutno ještě podotknouti, že Adámek celou tu dobu mluvil NAHLAS, já jsem mu odpovídala šeptem a on zase tím svým výrazným zpěvným hláskem komentoval a dobře bavil cestující....  a pak bylo rázem ticho... Aďa v půlce věty vsedě usnul, po celém dni, plném zážitků, spravedlivým spánkem a ke smůle cestujících;-)).
Slečna, co seděla po Aďově pravici, se na mě podívala se zúčastněným úsměvem a pokývala hlavou, já jsem úsměv, zcela jistě blažený, opětovala... konečně klid...:-).

Na Opatově není výtah, tak jsem chtěla kočárek vynést po dlouhých schodech, když tu se ona slečna nabídla, že mi pomůže a jen jsem jí s díky kývla, už přiskočil mladík, čapl celý kočárek do náruče se slovy, že mi pomůže a již jsme stoupali po schodech vzhůru:-). Nahoře položil kočár se spícím Aďou a po mém poděkování mi s úsměvem na vysvětlenou řekl, že má doma dvouměsíční miminko a jeho žena se s přepravováním kočárku potýká stále... tak jsem mu znovu poděkovala a hřál mě u srdce pocit, že hodní lidé a gentlemani ještě žijí:-).
Na parkovišti jsem přendala spícího Aďu do auta do sedačky a za chvíli dorazil i Milan, tak jsme večer dorazili domů.
Sláva nazdar výletu... mise byla splněna:-) a já zase bohatší o další zážitek s naším Adámkem.