Nejsem příznivcem "kotcových psů", kteří jsou tam zavření celý den a čekají trpělivě na svého pána, který je v práci... to už je lepší mít psa v bytě, tam má aspoň víc prostoru a necítí se tak sám a odstrčený...
To já měla vždy představu, že pes je člen rodiny a je s rodinou maximum možného času a kotec je jen jako postel na noc, či když přijde návštěva a pes by ji samou láskou oslintával a loudil dobroty, které se servírují...
No a tak jsem svůj dětský sen uskutečnila letos, konečně:-). Dočkal se ho až pes v pořadí třetí, ale myslím a pevně věřím, že ho potěší:-).
Druhý pes, naše Fanča, je už senior a kotce, ty cvičákové, nikdy moc nemilovala a jakožto pitbul gaučák a zimomřivka třesavka by v kotci přes noc vyloženě trpěla... bylo by to hotové týrání...
No a tak tedy náš Třetí, Cargo bílý pes, se dočkal:-).
Doma spí už přes rok, kdy mi začal stávkovat a spal v zimě na betóně... tak šel na noc domů a už tu zůstal...
...ale je mu doma horko a nemá tu svůj klid, Fanča ho vždy tak dlouho hypnotizuje, až ho z jeho maxipelechu vyhodí a Cargo spí na podlaze (lino je teplé, ale tvrdé...). Na Fančiným pelíšku totiž nocují kočičky tulivky, které mají svůj pelíšek osiřelý...ten Fanči je pro ně líbivější:-). No a Fanča zase miluje ten Cargův... opravdu jsem byla xkrát svědkem, že Cargo ležel ve svém a Fanča stála u něj, 5 minut, 10 minut... až se Cargo nechal přemluvit a ustoupil... holt má na krku, chuděrka Cargo, 3 chlupaté mazané ženské (Fanču, Mourinku a Barču...).
No tak pevně doufám, že Cargo, který bude vždy přes den s námi na zahradě a večer s námi doma, půjde na noc do kotce s boudou rád a dobrovolně:-).
Nejdřív jsme přestěhovali Aďovo pískoviště o kousek dál, pak taťka přesadil vrbu a pak už se začal stavět ten krasavec, který nám byl dovezen 24.3. ráno a Milan s taťkou si mákli, takže kotec, už ten samý den odpoledne, stál na svém místě smontovaný, jen bouda uvnitř ještě není hotová, ale Milan na tom pilně maká, staví, hobluje, zatepluje.
Díky pánové:-).
Pár fotek dokumentačních:-) :
