Vánoce u nás

Předvánoční čas byl opravdu nabitý zážitky... kromě obvyklých předvánočních příprav v podobě zdobení cukroví, balení dárků, ozdobení stromečku, závěrečného úklidu atd. stojí za zmínku dva momenty, na něž jsem pyšná;-). Konečně jsem se odhodlala nechat si "ještě letos" vytrhnout zub moudrosti - jak se později ukázalo, měl Milan pravdu, že to nebyl zrovna moudrý nápad... v pondělí 20.12. jsem si domů od mojí paní zubařky přivezla "moudrák" v ubrousku a 22.12. jsem u ní v křesle seděla zas - s opuchlou tváří a s nadějí, že se možná při štědrovečerní krmi najím, když antibiotika zaberou rychle...
A také pár dní před Štědrým dnem, když jsme byli v našem kostele na Adoracích, jsem se domluvila s naším panem farářem, kterému se vybila autobaterie a byl "nepojízdný", že mu baterii dobijeme. Tak jsme ho odvezli z kostela na faru, kde v garáži stálo ono nepojízdné auto. Vyprosila jsem si nářadí a autobaterii za svitu baterky, neb v garáži byla tma, jsem z auta vymontovala a vzala ji dobít k nám domů. Pan farář byl mile překvapen a ptal se mě, jaké je mé původní povolání;-)). A já byla ráda, že jsme mohli být aspoň trochu nápomocni a že náš pan farář nebude odkázán na venkovské autobusové spoje (při svém nabitém pracovním programu, kdy má na starost ve svých farnostech 31 okolních obcí). Dlužno dodat, že dobitou baterii o dva dny později namontoval do auta můj taťka... já, jelikož nejsem elektrikář, bych mohla způsobit při zapojování "elektrický oblouk", tak jsem se radši jen dívala a svěřila to povolanějším;-). Náš pan farář jezdí, hurá:-).
V tom předvánočním týdnu se také ještě konal vánočně narozeninový večírek mých  kolegů z práce, moc ráda jsem je všechny viděla, pěkně jsme si popovídali, zavzpomínali a zasmáli se, trochu si odpočinuli od předvánočního shonu a předali si dárečky;-). Bylo to moc fajn (s vytrženým zubem jsem se sice moc nenajedla, ale povídat šlo velmi dobře, tak jsem si to užila;-) ).

No a už tu byl Štědrý den - ráno rodinný sraz na hřbitovech (jako každoročně), poté hromadná návštěva tety a strejdy, cestou domů jsme vyzvedli mamčinu spolužačku, co s námi slaví Štědrý večer, také již tradice, poté domů, pak od 16 hod. mše svatá (taková "půlnoční" pro rodiny s dětmi) no a pak už "Štědrý večer nastal...."
Adámka ten náročný program poněkud zmohl, jak se dalo čekat, tak při večeři, kde si náš jedlík pochutnával se mnou i sám, už trošku usínal... pod stromečkem zase ožil, ale bylo vidět, že už nemá tolik energie a že se těší do pelíšku...
Očička mu svítila, měl z dárků velikou radost, stále říkal, že dárečky přinesl Ježíšek.  Pak je pomáhal rozdávat a moc ho to bavilo:-).
Druhý den k nám opět přiletěl Ježíšek, neb se sešla rodina - moje sestry s rodinami, takže bylo opět veselo. My jsme původně měli ráno jet na Jedlovou za Milanovou rodinou, ale pro nepřízeň počasí a náledí jsme to museli zrušit...
Další Ježíšek proběhl v úterý 28.12., kdy k nám dorazily Milanovy děti s rodinami:-). Také to bylo moc fajn, myslím, že spokojenost byla na všech stranách, po obědě došlo na dárky, popovídali jsme si a šli jsme na procházku. Jen mě mrzelo, že náš byteček není nafukovací, docela by se to hodilo, trošku ho přifouknout, aby bylo víc místa pro nás pro všechny (rozrůstáme se ,no...)
No a v pátek Silvestr, byli jsme doma, užívali jsme si klidu a pohody a rozloučili jsme se se starým rokem a přivítali ten nový - rok 2011.
Vánoce byly moc fajn, ale moc rychle utekly...

A pár fotek...