Vypravila jsem se s Aďou do Prahy za mojí spolužačkou Katkou a její Toničkou, kterou jsem viděla osobně poprvé:-). Je to moc roztomilá holčička, tak hodné miminko. Kde jsou ty časy, když byl náš Aďa takové zlatíčko...
Dlouho jsme couraly s kočárky venku a povídaly a povídaly, neb jsme se dlouho neviděly...:-), a pak jsme šly ke Katce na výborné kafčo a super koláč, akorát jsme si už moc nepokecaly, protože Aďa, vyspinkaný do růžova, řádil jak černá ruka... !!?
Prolezl Katce všechny šuplíky, vytahal šňůry od lampiček ze zásuvek, kabely od počítače a lahve na vodu na kytky a smetáček a lopatku atd...neposeděl ani minutu a bylo ho tam všude plno...;-)). "Vrtuli u zadku" neměl jen Aďa, ale díky němu i já...
Ve chvilce mezi lovením Adama a popíjením kafíčka v běhu;-) jsem stihla vyfotit nádherný výhled na pražské střechy z Katčina balkónku. Dvě další fotečky jsou od Katky, díky:-).
Myslím, že Káťa aspoň teď díky Adamovi ví, co bude potřeba dát z dosahu a co zamknout, až bude Tonička běhat;-).
No návštěvy v interiérech na nějaký čas asi vzdáme... Venku, když je Aďa v kočárku, se povídá líp;-).
Bylo to moóóóc fajn setkání a doufám, že ho brzo zopakujeme, tedy aspoň venku:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat