ZOO Praha

Moje sestřenice Romana má téměř čtyřletou holčičku Romanku. Moc rádi jezdíme k nim na návštěvu do Prahy Kobylis. Už dlouho jsme plánovaly, že vyrazíme společně do ZOO, holky tam jezdí dost často, tak to tam mají "obšlápnuté". Já jsem v pražské ZOO byla naposledy v roce 2001, což bylo ještě před povodněmi. Všichni mi říkali, že až tam vyrazím, že to tam nepoznám... no měli pravdu, je to tam úplně jiné, o moc hezčí:-).
Původně jsem chtěla, aby Adík poprvé navštívil ZOO s "mamkou a taťkou", ale v červnu, kdy jsme to plánovali, byl Aďa nemocný a pak zase Milan neměl doteď čas... no tak jsem se rozhodla, že to prubnem s Adíkem se sestřenicí, která se tam vyzná, omrkneme to a v září půjde Milan s námi, to už tam budu vědět, kudy kam;-)).
No tak jsme vyrazili - já s Aďou autem ze Senohrab do Kobylis (mimo jiné cesta úděsná, trvala dvě hodiny, zkejsli jsme v příšerné stojící koloně před Uhříněvsí, tak jsme to vzali někudy přes Koloděje, lepší jet okolo, než stát na místě...přes Běchovice, Újezd nad Lesy, Klánovice, Šestajovice, Horní Počernice, Černý Most, Kyje, Hloubětín...Kobylisy...ufff...)
A pak konečně - já, Adík a Romanky:-), z Kobylis metrem a autobusem. Metro byl pro Aďu první veliký zážitek dnešního dne!
Počasí nám přálo, nebylo vedro a nepršelo. Měli jsme na exkurzi zhruba 4 hodiny, stihli jsme toho projít sotva půlku, ale byl to moc pěkný den, plný zážitků:-).
Pár nezapomenutelných zde musím zvěčnit;-) - Adámek chtěl pořád ťapat, ale to bysme nikam nedošli, tak seděl v kočárku, a když jsem chtěla, aby viděl nějaká zvířátka, tak jsem ho vzala na ruku, to bylo fajn, ale když jsem ho chtěla dát zpět do kočáru, tak ŘEV... no zvířátka našeho Adámka moc nebrala,trochu ho zaujali tapíři, kteří spali u cesty, žirafy, které akorát šly do výběhu přímo pod námi, dále gorily, lemuři, kachny, plameňáci, lední medvědi a tučňáci....co bylo za sklem, tak to nebylo středem Aďova zájmu...
Velký úspěch měla mašinka, která je v ZOO snad "100 let", i já jako malá jsem se v ní ráda vozila...:-). No tak jsem si zavzpomínala a svezla jsem se s Aďou a Romankou:-).
Další úspěch měla jízda na poníkovi, Romanka jela vepředu na větším koníkovi, Adík za mojí asistence na malém... byl přímo nadšený!
No pak jsme byli na dřevěné lávce, před námi jezírko s kachnami, Adík volal "kachja, kachja" no a ŽBLUŇK... Aďova botička se ocitla ve vodě... naštěstí blízko lávky, tak jsem šla doslova do kolen a botičku naštěstí vylovila, Adík dostal vynadáno, má totiž hrozný zlozvyk, zouvá si boty, když zrovna neťape... no tak měl smůlu, neb jsem ho zula úplně a už nemohl ťapat...
pak jsme navštívili lední medvědy, bohužel byli zalezlí... ale když jsme šli zpátky, tak už byli 3 méďové venku! Nádhera:-). No tak jsem je Adíkovi ukázala a jeho reakce byla překvapivá! S nadšením volal "Kago, Kago!"... no náš ovčák Cargo je bílý a fakt má přezdívku "lední medvěd", což ale Adík netuší... tak jsem měla záchvat smíchu...;-DDD
No už jsme se museli vrátit.
Opravdu to stálo za to!
Už se tam moc těšíme na podzim s taťkou Milanem:-).
Romanko a Romanko, díky za fajn doprovod:-).




Adámek miluje prolézání čehokoliv, tunely jakéhokoliv druhu přímo zbožňuje:-) (máme natrénováno z plavání, kde se prolézá "zastřešenými domečky" na hladině), tak se mu dřevěný hroch opravdu líbil. Směr lezení byl zezadu dopředu;-DDD, no fakt pěkný hroch.-).





Stará dobrá mašinka aneb můj návrat do dětských let...Adík byl nadšený, nevěděl, co dřív, jestli koukat ven, sedět nebo ťapat po vagónku... tak jsme si pro velký úspěch dali ještě jednu jízdu.




Adam a Romča na konících:-).





A protože jsme byli v ZOO, tak sem musím dát aspoň pár fotek zvířátek...:-).
Lemur kata - moc sympatické zvířátko - byli jsme přímo mezi lemury, než vejdete do jejich teritoria, instrukce nařizují - nejíst, nepít, mít zavřená zavazadla a dobře si je držet, nekrmit a nehladit. Exkurze mezi lemury byla i s výkladem, jsou tam samí samečci, je to jakási záložna pro "nechtěné kluky" odjinud.
Adíka lemuři zajímali chvilku, pak chtěl ťapat, už bez botiček...a zaujaly ho lemuří prolézačky z lan a klacíků...;-).




Adík ťape s Romankou:-), oba jsou velice soustředění... Adam na své krůčky a Romča nevím na co;-).




Stádo náááádherných žiraf. Měli jsme štěstí, přišli jsme na dřevěnou lávku nad výběhem zrovna ve chvíli, kdy ošetřovatelé žirafy vyváděli ven do výběhu - cesta z pavilónu do výběhu vede přímo pod lávkou, tak jsme impozantní žirafy viděli shora a velmi zblízka! Adíka jsem měla v náruči, nespustil z nich oči:-). Tak jsem to bohužel nezadokumentovala... tak aspoň z dálky, když se žirafky pustily do jídla:-).